Rozdělení na stavební úseky

První zárodky pevnostní linie, které se dnes říká Liběchovská příčka můžeme objevit v „Husárkově opevňovacím programu“ z 9.11.1937, což byl v pořadí již třetí opevňovací plán. Husárkův program počítal s výstavbou opevnění, které mělo vést od Mělníka přes Liběchov, Chlum, Branné, Zákupy, rybník Hammer, Ještěd, Šimonovice, Jablonec nad Nisou a Tanvald dále až za Jablonné nad Orlicí k Suchému vrchu u Králík.

Ihned po obdržení Husárkova opevňovacího programu požádal velitel II sboru ŘOP, aby byla vytvořena úplná příčka mezi Mělníkem a pohraničním opevněním. Tím mělo dojít k izolaci případných německých útoků ve směru Žitava – Česká Lípa a směru Liberec – Turnov.

Po záboru Rakouska Německem 12.3.1938 bylo potvrzeno soustředění hlavní pozornosti na výstavbu Liběchovské příčky, zatímco příprava výstavby zbývajícího východního postavení byla odsunuta na neurčito. Liběchovská příčka nabyla nyní velkého významu, neboť bylo prakticky rezignováno na úpornou obranu západních Čech a hlavní čára obrany se měla táhnout v prostoru řeky Blšanky, řeky Ohře, Liběchovské příčky.

Liběchovskou příčku tvořily čtyři základní úseky P,Q,R,S rozdělené dále na devět stavebních úseků:                   P1 – Mlazice

                        P2 – Tupadly

                        P3 – Medonosy

                        Q1 – Vrchovany

                        Q2 – Jestřebí

                        R1 – Mimoň

                        R2 – Ralsko

                        S1 – Stráž pod Ralskem

                        S2 – Žibřidice

Průzkum v terénu proběhl ve dnech 22 – 24.3.1938, poté začala projektová příprava, aby bylo možné zadat jednotlivé úseky stavebním firmám.