Proč právě opevnění

Po návratu z ženevských jednání náš ministr zahraničních věcí Dr. Edvard Beneš vyjádřil před generalitou československé branné moci nutnost připravit armádu do čtyř nebo pěti let na případný konflikt s německým sousedem.

Tvrzení, že se rozhodovalo mezi moderní pohyblivou armádou s tanky a letadly a obranou zastaralou armádou se spoustou opevnění je bohužel mylné. Ve skutečnosti tato teorie vznikla až mnohem později. Ve stejné době, kdy padlo rozhodnutí o výstavbě opevnění, bylo rozhodnuto o významné modernizaci všech ostatních, především mobilních, složek armády. Jedno bez druhého by postrádalo smysl a nemohlo by zajistit vysokou obranyschopnost Československé republiky.

Proč se naši tehdejší  představitelé rozhodli pro zbudování opevnění, nám pomůže pochopit shrnutí, které zpracoval v roce 1936 brigádní generál Karel Husárek – ředitel ŘOP.

Pro zmíněnou úvahu použil obrannou linii Labe – Odra o délce cca 400 km. Pro účinnou obranu by bylo potřeba zhruba 30 divizí, což představovalo 600 000 mužů. Při opevnění tohoto prostoru by k rovnocenné obraně stačilo pouze 165 000 mužů. Náklad na zbudování opevnění byl přibližně rovnocenný jako náklady na vystrojení a vyzbrojení zmíněných 30 divizí.

Navíc pevnosti představovaly vysoký obranný potenciál i v mírových dobách, kdy by i při částečném obsazení posádkou byly při překvapivém útoku nepřítele schopny zadržet první nápor a získat tak čas pro mobilizaci armády.